Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a ResSOLUTION Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.
Na internetu se objevují různé články o psychologických tématech, jako jsou vztahy, výchova dětí, motivace nebo emoce. Zejména jejich populární zpracování (dostupné pro širokou veřejnost) však může danou problematiku zjednodušovat a předávat nepřesné či zkreslené informace. Náš výzkum se zaměřil na to, zda česká internetová populace takové články čte, co si o nich myslí a jak přistupuje k jejich obsahu.
Z Čechů pohybujících se na internetu aktivně vyhledává populárně-psychologické články 54 % – ve větší míře ženy (67 %) než muži (43 %). Nejčastějším důvodem pro jejich vyhledávání je důležitost daného tématu (31 %) nebo hledání pomoci v problémové situaci (25 %). 14 % články hledá z důvodu zahnání nudy. 46 % pak populárně-psychologické články vůbec nevyhledává.
A jak dotázaní takové texty vnímají? Téměř polovina (48 %) uvedla, že pro ně představují zdroj informací. 30 % tyto články čte ze zvědavosti. 22 % respondentů je vnímá jako příležitost pro osobní růst, což se objevovalo častěji u žen, mladších respondentů a respondentů s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním.
Výzkum dále zjišťoval, jak tyto články respondenti hodnotí z hlediska jejich atraktivity, bezpečnosti, důležitosti, důvěryhodnosti a zajímavosti. Na škále od 1 (negativní) do 10 (pozitivní) se nejvýše (avšak i tak ve středních hodnotách) umístily charakteristiky důležitost a zajímavost s průměrnou hodnotou 5,42, resp. 5,41. Důvěryhodnost získala hodnocení 5,21 a bezpečnost 4,90. Atraktivitu těchto článků respondenti hodnotili nejhůře (4,87), to se však netýká žen, respondentů starších 55 let a těch s VŠ vzděláním, pro které jsou tyto články atraktivnější než pro ostatní skupiny.
A jak dotázaní nakládají s informacemi z těchto populárně-psychologických článků? Více než dvě pětiny (44 %) srovnávají informace z článků s vlastním životem a názory, což opět ve větší míře platí pro ženy a respondenty s VŠ vzděláním. V otázce ovlivňování názorů a postojů už byli respondenti zdrženlivější – vliv těmto článkům přiznává jen necelá pětina (19 %) z nich.